Vůně vína

Téměř každý člověk je schopen rozpoznat více než tisíc rozdílných vůní a ještě větší počet jich má uloženo v mozku. Schopnost rozlišovat vůně ve víně, kde bývají často překryté a zkombinované, není jen výsadou zkušených degustátorů. Milovník vína brzy zjistí, že si stačí jednotlivé aromatické vjemy uvědomit a mozek zareaguje „vypuštěním“ konkrétního termínu.

Hodnocení vůně vína by mělo probíhat v uzavřené místnosti, nežádoucí je určitě cigaretový a jiný kouř, vůně květin, parfémů a podobné rušivé vlivy. Ke sklenici s vínem přičichneme třikrát ve zhruba dvouminutových intervalech, čichové buňky potřebují chvilku na regeneraci a uzavření, aby mohly reagovat na další vjemy.

Prvním přivoněním k čerstvě nalité sklenici určíme primární aroma, charakterizuje odrůdu a odráží se v něm ovocné, květinové a rostlinné tóny. Sekundární aroma vyhodnotíme při mírném roztočení vína ve sklenici a následném přičichnutí, popisuje způsob výroby vína. Terciární aroma ve víně určujeme až po napití, víno v ústech provzdušníme a přes nosohltan vnímáme uvolněné vůně, vytváří se při zrání vína v láhvi, proto při jeho identifikaci musíme nechat víno nadechnout.

Po čichové analýze získáme informace o odrůdě ( odrůdách ), typu vína, zemi původu, stáří a hlavně o jeho zdraví. Každá odrůda má typické aromatické složení, které charakterizují konkrétní vůně např. Sauvignon blanc se vyznačuje tóny kopřiv, květu bezu nebo broskví a angreštového kompotu. Stáří vína určíme podle stupně nazrálosti vůně. Původ je možné určit podle stylu vůně, vína z chladnějších zemí mají aroma studenější, lehčí a méně vyzrálá a naopak. Z výrazu vůně můžeme určit i ročník, ze kterého víno pochází. Každý rok má svůj charakter, déšť, sucho, mlhy, plísně, kroupy, atd. To všechno se odráží v charakteru a výrazu vína. Při vnímání vůně vína není dobré spěchat, sebemenší maličkost může ovlivnit konečný dojem z vína.

Vůně vína

Vinná	vůně zdravého vína bez odrůdových zvláštností
Těžká	nasládle kořenitá vůně pozdních sběrů a vín dezertních
Jemná	vůně jemně zapadající harmonie ostatních složek
Výrazná	vůně výrazně převyšující složky
Lahvová	označení pro druhotné vůně vznikající ležením vína na láhvi
Zralá	označení pro směs vůně odrůdové a láhvové, která se vyskytuje u dostatečně sířených vín v období kulminující zralosti láhvového vína
Vůně po stařině	vůně připomínající vypečenou chlebovou kůrku. Tvoří se při zrání a stárnutí vín pomalou oxidací aromatických i chuťových látek, Zpočátku je stařinka u jakostních vín velmi příjemná a je typická pro starší ročníky vín. Silná nepříjemná stařina ukazuje na to, že víno je přestárlé a jeho jakost klesá
Odrůdová	vůně typická pro určitou odrůdu
Muškátová	u odrůd s muškátovou vůní bobulí hroznu (Muškát Ottonel, Muškát žlutý, Irsay Oliver, Tamjanka)
Kopřivová	typická pro Sauvignon (připomíná i černá rybíz)
Lipová	u Veltlínského zeleného ze sprašové půdy, u Ryzlinku rýnského z lehčích půd
Botrytidová	po napadení hroznů plísní šedou
Vanilková	typická pro mladá, ale zralá vána Rulandského červeného
Broskvová	u odrůdy Müller-Thurgau, někdy i u odrůdy Sauvignon
Cizí	vůně, která neodpovídá označení na etiketě nebo vůně vínu zcela cizí
Vadná	vůně vzniklá nemocí nebo vadou vína (sirka po sirovodíku, mléčná vůně po biologickém odbourávání kyselin apod.)
Vůně po korku	palčivá vůně i chuť vzniklá vyluhováním tříslovin z korkové zátky, případně způsobená plesnivěním korků
Vůně po sudu	(sudovina) vzniklá nedostatečným ošetřením dřevěných sudů
Pelargoniová	vůně vzniklá při stárnutí vín ošetřených kyselinou sorbovou, použitou jako konzervační prostředek k zábraně druhotných kvašení vín se zbytkem cukru